Ludek.biz - weblog a osobní web

Potenciálně potencionální článek

Tento článek by měl přispět do dalšího vzdělání čtenářova jazykového umu, který jako milovník jazyka českého vždy rád vylepším. Zvláště ve tři hodiny ráno mívám potřeby sdělit důležité informace týkající se češtinářských problémů. Dnes se nebudeme bavit o potenci, ale rozebereme si takový krásně český potenciál.

Slovo pochází z latinského potentia. V češtině existuje ve tvaru potenciál. Nikdy ne potencionál. Veškerá odvozená přídavná jména jsou na tom taktéž, přípona -on- je do slova vkládána naprosto zbytečně a to pouze nevzdělanými uživateli jazyka českého.

Správně by tedy nadpis měl být: Potenciálně potenciální článek. Rád bych poznamenal, že se jedná o prohřešek poměrně častý, a dokonce jej většina ničitelů brání vlastním tělem. Někdo zařazuje špatnou variantu mezi neologismy, za což může zřejmě časté používání těchto slov v médiích. Nic to nemění na faktu, že psát -on- ve slově potenciál je nesmyl.

A protože je hezké si utřídit teorii, podíváme se, proč mám pravdu já a rádoby profesionál, který použije slova potencionální, ne. Vše vychází z latiny. Použiji citaci.

Přídavná jména na -onální jsou – v češtině stejně tak jako v západních jazycích (-onal/-onell apod.) – namístě tehdy, je-li východiskem latinské substantivum na -o, 2. p. -onis (professio: profesionální, regio: regionální, ratio: racionální, emotio: emocionální, institutio: institucionální, proportio: proporcionální, dimensio: multidimenzionální). Je-li však východiskem latinské substantivum na -ntia, jsou adjektiva zakončena na -iální (differentia: diferenciální, existentia: existenciální, potentia: potenciální).

A teď mi ukažte člověka, co by byl schopen slova diferencionální! Uzavřeme si dnešní ranní lekci lidovým rčením.

Diferenciální potenciál je existenciálně závislý.

A nikdy ne jinak!

Zdroj: Ústav pro jazyk český.

3.35:33 - Pondělí, 18. 8. 2008 - Jazyky - Trvalý odkaz

---