Ludek.biz - weblog a osobní web

Příčiny oranžové vlny

Tento text byl vytvořen jakožto školní slohová práce - úvaha. Vzhledem k momentálnímu hlasování o důvěře vládě mi toto téma připadá jako notně aktuální, tudíž se o svůj počin podělím i s vámi, svými čtenáři.

Na podzim loňského roku proběhly senátní a krajské volby. S naprostým přehledem vyhrála strana ČSSD a nás, liberálně založené lidi, tím dosti zaskočila. Proč došlo k naprostému pochybení voličů, tedy občanů České republiky? Proč je současná politická situace tak špatná?

Svoboda je bohatství, které je bráno jako samozřejmost: přesto se najdou lidé, kteří dobrovolně volí levicově zaměřené strany. Ekonomická i osobní svoboda jsou pro mě naprosto nepostradatelnou součástí života. Je pro mě tedy naprosto nepředstavitelné vhodit do volební urny obálku obsahující lístek ČSSD či snad dokonce KSČM.

Obyvatelstvo naší země nemá s politikou žádné dobré zkušenosti – 40 let rudé vlády zanechalo na občanech nedozírné následky. Volby byly fraškou, svoboda slova byla nahrazena tvrdou cenzurou a vlastní názor nebyl vítán. Ačkoli Sametová revoluce zajisté vyvolala spoustu radosti a napjatých pohledů vstříc světlé budoucnosti, celé generace byly postiženy předchozím režimem.

Bylo by krásné, kdyby zacinkání klíči na Václavském náměstí změnilo vše k lepšímu, ale tímto způsobem svět nefunguje. Problém by šel jednoduše definovat na jakémsi pomyslném obyvateli České republiky, který je dlouholetým voličem levicových stran – říkejme mu třeba pan Kučera. Každý všední den vstane, pojí snídani a vyrazí do práce. Po odpracování svých osmi hodin se pan Kučera přesune zpět domů. Choť mu připraví večerní krmi a s lahvovým pivem společně usednou k televizi.

Ovšem nejhorší je, jakou má takový pan Kučera představu o světě. Kdesi v hloubi mysli má zakořeněn pocit, že by se o něj měl stát postarat. Osobně nejsem schopen takového smýšlení o světě. Když tedy přijde reforma zdravotnictví a zavede poplatek 30 Kč, je hned panu Kučerovi jasné, že ho někdo okrádá. A bohužel takovýto „logický“ myšlenkový pochod provádí až příliš mnoho lidí.

Minulý režim není zajisté jediným faktorem v této přílišné závislosti obyvatel na státu. Přirozená povaha Čechů je spíše línějšího rázu – každý nejraději udělá co nejméně práce, ovšem ne zefektivněním, ale co nejjednodušeji, podvodem. Před volbami bych neřekl, že je většina lidí hloupá a líná. Ovšem naprosté vítězství ČSSD a asi třetinová volební účast naprosto změnily mé mínění o mých spoluobčanech.

Je nad míru odporné, jakým způsobem bylo tohoto vítězství dosaženo. Nejen, že ČSSD viděla volby do senátu a krajských zastupitelstev jako odvetu za volby do poslanecké sněmovny, dokonce se úspěšně podařilo naprosto fanaticky a iracionálně zbavit kontroverzních poplatků ve zdravotnictví, ovšem naprosto chaoticky. Zde se krásně vyjímá postava Davida Ratha – největší bojovník proti poplatkům sám v devadesátých letech navrhl poplatky za návštěvu lékaře. Dvacetikorunové… Ještě před pěti lety požadoval vysokou spoluúčast pacientů. Tento muž je zářným příkladem za celou sociální demokracii: nezkorumpovanost a konzistentnost názorů rozhodně nepatří mezi vlastnosti politiků levicových stran.

Děsuplná je ovšem celá česká politická scéna. Když inteligentní volič vchází do volební místnosti s cílem zvolit menší zle, je potřeba zbystřit. Jakékoli návraty ke komunistickému režimu se zdají být nereálné jako surrealistický obraz, ovšem noční můra může snadno přejít ve skutečnost. Výsledky loňských voleb jsou pouze vztaženým ukazovákem. Ačkoli mi ODS jako strana plně nevyhovuje (směšnost pana Topolánka občas dosahuje i sociálních demokratů), nevidím dnes jinou možnost. Jakkoli hořce tato skutečnost zní, musíme s ní počítat. A je smutné sledovat znechucené spoluobčany, kteří na politickou scénu rezignovali.

Ano, současná česká politická situace je špatná. Většina politiků je spíše směšnými figurkami, než kompetentními pracovníky. Avšak zvyšující se preference levicových stran společně se sílící ekonomickou krizí (ať už se České republiky týká více či méně, paniku dokáže působit) mi nedodávají příliš růžové obzory do budoucna. Musíme tedy doufat, že se obyvatelstvu vytříbí názory a možná jednou budeme moci být hrdí na své vysoké státní představitele. To je, bohužel, v dnešní době jen směšná patetická představa.

14.35:09 - Úterý, 24. 3. 2009 - Mentální výlevy - Trvalý odkaz

---